Česká koruna nemá za sebou vydařené čtvrtletí

Měnové kurzy – výhled na 4Q 2023

FX prognóza

 

EUR/USD

EUR/CZK

USD/CZK

4Q23

1,08

24,3

22,5

1Q24

1,10

24,5

22,3

2Q24

1,10

24,7

22,5

3Q24

1,11

24,7

22,3

4Q24

1,12

24,5

21,9

 

EUR/CZK:

  • Koruna prožila další kvartál setrvalého oslabování
  • Hlavním důvodem byla ztráta podpory ze strany ČNB
  • Ta formálně ukončila režim devizových intervencí a připouští i pokles sazeb
  • Tržní názor na ČNB je ovšem podle nás momentálně až přehnaně holubičí
  • Očekáváme tedy mírné posílení směrem k EUR/CZK 24,30

Česká koruna nemá za sebou vydařené čtvrtletí, během kterého oslabila z počátečních EUR/CZK 23,75 až k aktuálním EUR/CZK 24,50, tedy o více než 3 procenta. Předchozí relativně silné úrovně totiž nebyly dány fundamenty tuzemské ekonomiky, jako spíše politikou a rétorikou České národní banky. Ta udržovala v platnosti režim devizových intervencí a vytrvale zdůrazňovala svou připravenost zatlačit na posílení koruny v případě, kdy by se tato ocitla pod tržním tlakem. Tuzemské úrokové sazby navíc zůstávaly výrazně vyšší než v eurozóně či Spojených státech a hlasy z ČNB striktně odmítaly jejich případné brzké snížení. Z pohledu zahraničních investorů tak koruna nabízela lákavé úročení a byla zároveň zajištěna proti oslabení vahou objemných devizových rezerv ČNB.

V průběhu léta se ovšem pozice koruny stala neudržitelnou. Čím dál horší signály z reálné ekonomiky snížily výhled na růst tuzemského hospodářství směrem ke stagnaci, Česká národní banka se přestala kategoricky bránit myšlence na snížení úrokových sazeb a nakonec v srpnu i formálně ukončila režim devizových intervencí. Když pak polská centrální banka překvapila razantním snížením úroků o 0,75 procentního bodu v jednom kroku, dospěl trh k přesvědčení, že v našem regionu již mnoho vydělat nepůjde a dal od koruny ruce pryč.

Ani ve zbytku letošního roku to koruna nebude mít snadné a návrat pod hranici EUR/CZK 24,00 podle nás spíše nehrozí. Pokračující ochlazování zahraniční poptávky bude tlumit výkon tuzemského průmyslového sektoru a zhoršovat bilanci přeshraničního obchodu. Bankovní rada České národní banky se navíc již netají skutečností, že zahájila diskuzi o načasování a formě uvolnění měnové politiky. Inflační statistiky tyto úvahy skutečně umožňují a repo sazba momentálně zůstává na úrovni 7 procent spíše z opatrnostních důvodů. Pokud z reálné ekonomiky nedorazí výraznější pro-inflační překvapení, pravděpodobně se ještě v letošním roce prvního snížení úroků skutečně dočkáme. Koruně se ovšem paradoxně z tohoto směru může dostat podpory, jelikož trh je momentálně nastaven na až příliš agresivní pokles tuzemských sazeb, když do konce roku vyhlíží dvě až tři snížení o 25 bazických bodů, a podle nás bude překvapen spíše směrem nahoru. Právě až přehnaně holubičí sentiment, který do našeho regionu vnesl překvapivý krok polské centrální banky, aktuálně korunu dusí více, než by bylo nutné. Očekáváme tedy mírnou korekci předchozího propadu a postupné posilování koruny směrem k EUR/CZK 24,30. Znovu se pak česká měna dostane pod tlak v roce 2024, kdy by snižování tuzemských sazeb mělo nabrat na dynamice, zatímco evropské i americké sazby zůstanou zvýšené po delší dobu.

Zdroj: CYRRUS, Bloomberg

 

EUR/USD:

  • Euro po několika pokusech o posílení opět sklouzává dolů
  • Proti dolaru momentálně prohrává na obou frontách
  • Amerika nabízí lepší úročení i ekonomický výhled
  • Větší prostor pro pozitivní překvapení nyní vidíme v eurozóně
  • Ve zbytku roku počítáme s úspěšným útokem na EUR/USD 1,08

Evropská měna v uplynulém čtvrtletí uskutečnila několik odvážných výpadů, během kterých se dostala k EUR/USD 1,10 a nakonec i k EUR/USD 1,12, ovšem dobité pozice nakonec neudržela, klesla až ke dnešním EUR/USD 1,05 a celkově tak čtvrtletí uzavírá se ztrátou téměř 4 procent.

Neúspěch eura lze přičíst jak datům z reálné ekonomiky, tak i chování centrálních bank. Evropský průmyslový sektor se sice nakonec s nákladovou krizí dokázal vypořádat bez dramatických odstávek, ovšem záhy narazil na ochlazení poptávky. Ačkoliv tedy aktuálně pozorujeme poměrně výrazné uklidnění cenových tlaků v průmyslovém, energetickém i zemědělském sektoru, vyrobené zboží není komu prodávat. Svou roli v tom sehrál pokles kupní síly samotných Evropanů, kterým inflační epizoda vyluxovala peněženky a sebrala spotřebitelské sebevědomí, i malátný výkon Číny, která představuje poměrně významný exportní trh mimo jiné pro Německo. Ostatně právě Německo, tradiční motor evropského hospodářství, patří k největším zklamáním nedávného vývoje. Naproti tomu Spojeným státům se zatím daří balancovat mezi krocením inflace a propadem do recese. Ačkoliv je stále ještě brzy na konečný verdikt, scénář „hladkého přistání“, tedy takového ochlazení ekonomiky, které ztlumí inflační tlaky, ale nezpůsobí vlnu úpadků, se jeví jako potenciálně dosažitelný. Americké úrokové sazby přitom oproti těm evropským vystoupaly výše a momentálně má trh za to, že pokud vůbec ještě některá z hlavních centrálních bank přitvrdí, pak to bude spíše Fed než ECB. Dolar tak nad eurem vyhrává v obou klíčových disciplínách, když nabízí lákavější úročení i lepší ekonomický výhled.

Podle nás je ovšem aktuální dolarová euforie poněkud přehnaná a do nejbližší budoucnosti věříme více euru. Trh podceňuje odhodlanost Evropské centrální banky, když předpokládá, že již řekla poslední slovo. Nálada v evropském průmyslovém sektoru sice zůstává mrazivá, ovšem předstihové indikátory již naznačují, že její dno máme pravděpodobně za sebou. Navzdory blížícímu se zahájení topné sezony zatím zůstává stabilizovaná i cena zemního plynu. Naproti tomu nesdílíme názor trhu, že se americkou inflaci podaří zcela zkrotit bez hmatatelného zpomalení tamní ekonomiky a očekáváme zde spíše negativní překvapení. Ani přesto se euro zdaleka nevrátí do bývalé kondice, ovšem metu EUR/USD 1,08 by zdolat mělo.

 

Zdroj: CYRRUS, Bloomberg