Měnový výhled 02. 11. 2026

EUR/CZK

Česká koruna během uplynulého týdne vůči euru mírně oslabila. Podle referenčních kurzů ECB se měnový pár EUR/CZK posunul z 24,327 na 24,353, což odpovídá oslabení koruny přibližně o 0,1 %. V průběhu týdne se kurz pohyboval v poměrně úzkém rozpětí a nedošlo k výraznějšímu přecenění české měny. Koruna si tak nadále udržuje relativní stabilitu, přestože evropské trhy ovlivňují rostoucí inflační očekávání a geopolitická nejistota.

Z domácích ekonomických údajů zaujal především předběžný odhad HDP za třetí čtvrtletí. Česká ekonomika podle ČSÚ vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 1,6 %. K růstu přispěla především spotřeba domácností a zahraniční obchod, zatímco tvorba kapitálu působila negativně. Výsledky potvrzují pokračující oživení domácí ekonomiky, jeho tempo však zůstává umírněné. Pro korunu bude nyní zásadní čtvrteční zasedání ČNB, která aktuálně drží základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Solidní spotřebitelská poptávka spolu s rizikem vyšší dovážené inflace poskytují centrální bance argumenty pro zachování opatrné měnové politiky.

Důležitou roli bude hrát také vývoj sazeb v eurozóně, kde ECB minulý týden ponechala úrokové sazby beze změny, ale upozornila na přetrvávající inflační rizika spojená s drahými energiemi. Případné další zpřísnění evropské měnové politiky by mohlo zmenšit úrokový diferenciál vůči koruně. V nejbližších dnech tak bude klíčová zejména komunikace ČNB a její nový ekonomický výhled.

EUR/USD

Euro vůči americkému dolaru v uplynulém týdnu pokračovalo v oslabování. Podle referenčních kurzů ECB měnový pár EUR/USD klesl z 1,1193 na 1,1172, což představuje oslabení eura přibližně o 0,2 %. Během čtvrtečního obchodování kurz sestoupil až k úrovni 1,1130, následně však část ztrát umazal. Na začátku nového týdne se euro podle pondělních ranních zpráv obchodovalo přibližně mezi 1,117 a 1,118 USD. Slabší evropskou měnu nadále zatěžují obavy o veřejné finance Francie a relativně příznivější výhled amerických úrokových sazeb.

Hlavní událostí minulého týdne byla měnová rozhodnutí Fedu a ECB. Americká centrální banka ponechala sazby v pásmu 3,75–4,00 %, současně však zlepšila hodnocení domácí ekonomiky a upozornila na přetrvávající inflační tlaky. Následně zveřejněné údaje ukázaly, že americké HDP ve třetím čtvrtletí vzrostlo anualizovaným tempem 3,4 % a inflace měřená indexem PCE v září zrychlila na 3,6 %. Tato kombinace podporuje očekávání dalšího zvýšení sazeb, které by prostřednictvím vyšších dolarových výnosů mohlo americké měně poskytovat podporu.

ECB rovněž ponechala sazby beze změny. Eurozóna přitom ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,4 %, čímž překonala očekávání analytiků ve výši 0,2 %. Nadále však čelí vyšším nákladům na energie a rostoucím inflačním tlakům. Další nejistotu přineslo oznámení předčasného odchodu prezidentky ECB Christine Lagardeové a zhoršení výhledu francouzského úvěrového ratingu agenturou Fitch. Tyto události zvyšují citlivost eura na evropská politická a fiskální rizika.

Pozornost investorů se nyní přesouvá k americkým kongresovým volbám 3. listopadu a páteční zprávě o zaměstnanosti za říjen. Volební výsledek může ovlivnit očekávání budoucí fiskální politiky, zatímco údaje z trhu práce pomohou posoudit, zda má Fed prostor pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Pro další vývoj EUR/USD tak bude rozhodující především kombinace amerického úrokového výhledu a politických rizik na obou stranách Atlantiku