Česká měna za posledních sedm dní doputovala z úvodních 25,26

EUR/CZK

Česká měna za posledních sedm dní doputovala z úvodních EUR/CZK 25,26 až ke dnešním EUR/CZK 25,18, což odpovídá posílení o přibližně 0,3 procenta. Většina tohoto pohybu se odehrála v pondělí ráno, což by naznačovalo souvislost se zveřejněním červencové tuzemské inflace. Ta totiž trh mírně zaskočila hodnotou 2,2 procent meziročně, namísto vyhlížených 2,0. Logicky by se tedy nabízelo, že vlivem vyšší inflace trh přehodnotil výhled na politiku České národní banky směrem nahoru, což pomohlo kurzu koruny. Tato interpretace ovšem podle nás příliš neobstojí. Jednak se v současném nejistém inflačním období nejedná o tak velké překvapení, aby s kurzem do této míry zamávalo, a navíc bylo z větší části způsobeno výkyvem v cenách dovolených, které v červnu překvapily směrem dolů, tentokrát směrem nahoru, ovšem v souhrnu žádný obrat v inflačním trendu nenaznačují. Zároveň si nelze nevšimnout, že tržní sázky na budoucí vývoj českých sazeb nijak dramatický růst nevykázaly. V neposlední řadě je třeba vést v patrnosti, že ve stejné době vykázaly posilování i ostatní měny našeho regionu – tedy polský zlotý a maďarský forint – přičemž konkrétně zlotý dokonce hlásil posílení výraznější nežli koruna. Spíše než o reakci na českou inflaci se tedy podle nás jednalo o přeliv globálního sentimentu ve prospěch našeho regionu. Ani v nadcházejících dnech z tuzemska nečekáme významnější kurzotvorné informace a koruna tak zůstane spíše ve vleku zahraničního dění. Pokud odtud nepřijde nečekaný šok, předpokládáme, že koruna bude spíše nepatrně ustupovat zpět k EUR/CZK 25,25.

 

EUR/USD

Eurodolar se v posledním týdnu vychýlil ve prospěch evropské měny. Začínal na hodnotě 1,092, ovšem dnes se již obchoduje v okolí EUR/USD 1,101, což odpovídá mohutnému eurovému posílení o 0,8 procenta. Jak už jsme si v poslední době zvykli, nejedná se přitom o důsledek oslnivého výkonu evropské ekonomiky. Ta naopak mírně zklamala, když její průmyslová produkce v červnu namísto očekávaného meziměsíčního nárůstu nepatrně poklesla. Pro vysvětlení tedy musíme za oceán. Tam nejprve v úterý překvapila data o cenách výrobců, která v jádrovém vyjádření meziměsíčně stagnovala, zatímco trh větřil růst o 0,2 procenta. To si investoři obratem vyložili jako další slábnutí inflačních tlaků a jali se spekulovat na svižnější pokles amerických sazeb. O den později dorazila statistika cen spotřebitelských a ta sice výrazněji nepřekvapila, ovšem to samo o sobě trhu stačilo, aby se ve svém názoru utvrdil. Opět se tedy ukazuje, že eurodolar je momentálně určován hlavně spekulacemi na budoucí kroky Fedu, které se poměrně překotně proměňují. Hranici EUR/USD 1,10 jsme dosud považovali za rozumný kompromis a předpokládáme tedy, že ji euro výhledově udrží. Krátkodobé výkyvy oběma směry ovšem vzhledem k nepřehlednosti aktuální situace nelze vyloučit, přičemž jejich zdrojem mohou být primárně signály z amerického trhu práce.