Měnové kurzy – výhled na září 2024

EUR/CZK:

Česká koruna uplynulý měsíc zahajovala poblíž EUR/CZK 25,25 a aktuálně se nachází u EUR/CZK 25,05, což odpovídá posílení o zhruba 0,8 procenta. Kdo by ovšem vysvětlení hledal v oslnivé kondici tuzemské ekonomiky, hledal by marně.

Měsíc jsme zahájili slabým výsledkem indexu nákupních manažerů ze zpracovatelského sektoru, který i nadále ukazuje na pokračující ochlazování výrobní aktivity. To následně potvrdily i přímo statistiky o objemu průmyslové výroby, které v lepším případě stagnují, v tom horším klesají. Směrem nahoru sice pozvolna míří maloobchodní tržby, ovšem rozhodně to nelze označit za velkou nákupní horečku a oproti původním očekáváním se jedná spíše o zklamání. Nepatrně nad odhady ustřelila inflace, ale jednalo se hlavně o kombinaci sezónních a ne-jádrových složek a proto bychom v tom nehledali nic závažnějšího. Patrně nejočekávanějším indikátorem pak byla statistika růstu průměrné mzdy za letošní druhé čtvrtletí, která mírně zaostala za předpoklady a nenaznačuje tedy ani raketové ekonomické oživení, ani hrozbu zesílení inflace.

V průběhu září budeme zvědavi hlavně právě na data o spotřebitelské i výrobní inflaci, ovšem domácí událostí měsíce bude jednoznačně pravidelné měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky. Zde očekáváme kosmetické snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na hodnotu 4,25 %. Budeme ovšem zvědavi i na rétoriku, kterou zvolí guvernér Michl při vysvětlování tohoto rozhodnutí. Koruna zůstane hlavně ve vleku zahraničních událostí, které již podle nás budou posouvat spíše k silnějším hodnotám. Na prolomení mety EUR/CZK 25,00 to ovšem stačit nebude a koruna se zde zastaví.

 

EUR/USD:

Uplynulý měsíc patřil euru, které se dokázalo vyšvihnout z úvodních EUR/USD 1,092 až ke dnešním EUR/USD 1,111, což znamená posílení o solidních 1,7 procenta. Jak je na tomto měnovém páru v poslední době již tradicí, spíše než evropská síla se v tomto vývoji ovšem zrcadlí spíše americké oslabování.

Data z eurozóny vesměs nepřekvapovala a dočkali jsme se tak dalších slabých signálů z průmyslového sektoru, stabilizované – byť nadále mírně zvýšené – inflace a jen velmi pozvolna rostoucí spotřebitelské poptávky. Naproti tomu ze Spojených států několik nečekaných informací dorazilo. Nejmenovat nelze zhoršení nálady v tamním zpracovatelském sektoru, slabou tvorbu nových pracovních míst, vyšší nezaměstnanost, slabší růst mezd, ale také naopak překvapivě silný maloobchod či objednávky zboží dlouhodobé spotřeby. Zdaleka nejdůležitějšími ovšem nakonec byly signály z Fedu, jehož představitelé začali již poměrně otevřeně komunikovat svou připravenost uvolnit americké měnové podmínky a zahájit proces snižování úrokových sazeb. Finanční trh se následně začal zmítat v úlevě z blížících se nižších úroků a obavách z toho, že tento krok možná přichází příliš pozdě a ekonomika Spojených států bude koketovat s recesí. Obě tyto možnosti přitom působí proti-dolarově a není tedy divu, že zelené bankovky ztrácejí na hodnotě.

Právě Fed bude ve středu pozornosti i v průběhu září a skoro by se dalo říct, že trh ani nic jiného zajímat nebude. K ostře sledovanému zasedání dojde 18.9. a trh je momentálně rozpolcen, když vyhlíží s podobnou pravděpodobností snížení o 0,25 a 0,50 procentního bodu. Všechna ekonomická data do té doby tedy bude hodnotit hlavně optikou toho, jakým směrem by mohla překlopit většinu amerických centrálních bankéřů. My se kloníme k opatrnější variantě, tedy poklesu sazeb o 0,25 procentního bodu, který bude ovšem doprovázen holubičí rétorikou. To by mělo pokles dolaru pro tuto chvíli přibrzdit, ovšem těžko ho zcela zastaví. Koncem měsíce proto cílujeme hodnotu EUR/USD 1,12.