Česká koruna zůstává pod vlivem devizových intervencí

EUR/CZK

Česká koruna zůstává primárně pod vlivem devizových intervencí ze strany České národní banky. Zatímco ještě do minulého týdne ČNB pravděpodobně mířila na kurz EUR/CZK 24,75, kde se koruna delší dobu držela prakticky bez hnutí, v pátek 8. července koruna skokově posílila až k EUR/CZK 24,60, kde ji najdeme i dnes. Z pohledu ekonomických fundamentů přitom koruně nic do karet nehrálo a podobné měny v našem regionu naopak dále ztrácely. Vyhlídky české ekonomiky se pod tlakem plynové krize spíše dále zhoršily, na trhu narůstala riziková averze a obavy o globální ekonomické ochlazení a ze strany ČNB jsme se žádného náznaku změny přístupu k úrokovým sazbám taktéž nedočkali. Podle našeho názoru tak jediným možným vysvětlením posílení koruny zůstává zesílení devizových intervencí. Právě ty budou pravděpodobně určujícím faktorem pro kurz české měny i v nejbližší době. Objemné devizové rezervy ČNB umožňují přetlačovat se s trhem minimálně po dobu několika měsíců, ačkoliv samotná centrální banka by se patrně této nutnosti ráda co nejdříve zbavila. Ekonomický realita jí to ovšem zřejmě jen tak neumožní. Nabízí se tedy možnost změny v přístupu k nastavení sazeb a jejich překvapivé zvýšení na srpnovém zasedání. V tomto směru bude zajímavé sledovat zítřejší údaj o červnové inflaci. Pokud by ta vykazovala další tendence k robustnímu zrychlování, zvýší se i pravděpodobnost, že se nová bankovní rada nakonec navzdory veřejným prohlášením přece jen ke zvýšení sazeb přikloní. Ani to by ovšem nestačilo k tomu, aby koruna přirozeně posílila, spíše by to mohlo pouze snížit tlak v opačném směru. Od samotného kurzu koruny tak čekáme nadále stabilitu.

EUR/USD

Euro má za sebou další nepovedený týden, kdy proti dolaru ztratilo zhruba 4 % a dostalo se až na paritní úroveň, tedy nejníže za posledních dvacet let. Důvody tohoto oslabování jsou přitom z větší části stále stejné – primárně se jedná o nadále vyhrocený ekonomický konflikt mezi Ruskem a EU, který hrozí vyústit v kompletní zastavení dodávek ruského zemního plynu do Evropy, což by na starém kontinentu zaručeně spustilo ekonomickou recesi. Stěžejní plynovod Nord Stream 1 v posledních týdnech běžel jen na zhruba 40 % své maximální kapacity, přičemž za tímto omezením podle ruské strany stála neochota kanadské vlády vrátit Rusům kvůli platným sankcím konkrétní turbínu. Ta nyní po naléhání Německa nakonec vydána bude a trhy tak budou s napětím vyčkávat, zda se Nord Stream 1 po plánované servisní odstávce 21. července skutečně vrátí k plnému provozu. Soudě podle kurzu EUR/USD ovšem na trhu zřejmě dominují spíše pesimisté. Druhým faktorem působícím proti euru zůstává neochota ECB následovat americký Fed ve zvyšování sazeb, a ani v tomto ohledu se v uplynulém týdnu nic nezměnilo. Do výčtu pro-dolarových faktorů pak lze zařadit i ústup globálního kapitálu do bezpečného dolarového přístavu v očekávání ekonomického ochlazení. V této konstelaci euro nebude mít na růžích ustláno ani v nadcházejícím období, ovšem o mnoho níže podle nás již neklesne. Pokud hlavní hrozby pro evropskou ekonomiku – primárně tedy spor o zemní plyn – nakonec nedojdou svému naplnění, očekáváme návrat EUR/USD k hodnotám poblíž 1,05.